Procesory Intel s 3D tranzistory

Počítačové čipy využívaly doposud tranzistory s plochou technologií kanálků vedoucích proud. Intel hodlá již na konci roku vyrábět první modely procesorů s novými tranzistory s trojrozměrnou strukturou.

Ta mimo jiné umožní dále zmenšit jejich velikost. Tranzistor, jako základní stavební prvek počítačových procesorů, je na světě již desítky let. Společnost Intel ve čtvrtek představila 3D tranzistor zvaný Tri-Gate, jehož základní obrysy byly poprvé představeny v roce 2002. Jak vyplývá z úvodního snímku, změna nastala v designu kanálku, který vede elektrický proud k tranzistorovému hradlu, jež řídí jeho průchod. Tradiční ploché tranzistory byly nahrazeny tenkou trojrozměrnou křemíkovou vrstvou, která vertikálně vystupuje z křemíkového substrátu. Tok proudu je tak podle Intelu kontrolován na třech stranách kanálku (nahoře, vlevo a vpravo), a nikoli jen shora, jako je tomu v konvenčních plochých tranzistorech. Výsledkem je podstatně účinnější kontrola nad tranzistorem, maximalizace toku proudu (pro nejvyšší výkon) a naopak jeho minimalizace, když je tranzistor vypnutý. Trojrozměrné 22nm tranzistory nabízejí oproti plochým tranzistorům Intel vyráběné 32nm technologií nárůst výkonu o 37 procent. Budou také spotřebovávat méně energie než současné čipy. Intel má v plánu přejít později na výrobní technologii 14 nm. Jeden nanometr je miliardtina metru. Minimálně tak udrží v platnosti tzv. Mooreův zákon, pokud jej nepřekoná. Do masové výroby se čipy s tímto tranzistorem dostanou ještě tento rok. Jejich kódové označení je Ivy Bridge a budou součástí řady Intel Core, později se objeví i v Atomech. Je to revoluce? Intel říká, že tímto nápadem dosáhl revoluce ve vývoji počítačových čipů. Možná by si ale měl toto slovíčko nechat až na dobu, kdy přijde do výroby tzv. laserový čip. Ten k přenosu informace využívá laserové paprsky, čímž odstraní problém úniku elektrického proudu v malých součástkách.